приблизительно

28. října 2008 v 10:15 | Letadlo |  Mirror of my life aneb něco z mýho života
...No more tears, no more tears
If we live for a hundred years
Amigos no more tears...
Abych pravdu řekla, trochu nechápu, proč po tak skvělym dni (respektive odpoledni a večeru) jako byl ten včerejší mam náladu poslouchat takový smutný písničky... Mno myslim, že dnešek řešit nebudu a spíš se vrátim ke včerejšku. Jak už sem napsala, dopoledne nic moc- musela sem jít nakoupit a pak sem jak demen myla a krájela pórky (kterejch teď máme uplně plnej mrazák) a pak sem ještě musela vařit... Mno ale odpoledne bylo super. Jela sem do Jablonce (akorát sem debil, ptž sem si nepřenastavila čas takže sem běžela na vlak, kterej jel až o hodinu dýl =D), kde sme měly sraz se Šárkou. Nejdřív sme se stavily ještě v pár obchodech a pak sme (pěkně v dešti bez deštníku a já i s děravejma botama) šly přes celý město do čajovny. Přišly sme tam asi tak ve tři, daly si Shaleb a pak ještě Pu-erh, Pandu a jako bonus sušený banány, protože "Banánu neni nikdy málo." =D Mno 3árka pak ještě musela na poštu, takže mě tam nechala samotnou, což nebyl moc dobrej nápad. Tim, že tam byla se mnou sem se vůbec nesoustředila na to okolí, ty čaje, na to všechno tam, ale když pak odešla, tak to na mě všechno dolehlo a mě začlo bejt strašně smutno. V tý čajovně sem totiž naposledy byla s Jimmem... mno ale měla sem celkem štěstí, protože mi pak napsal Dan, takže sem se tak trochu snažila odtrhnout od těch smutnejch vzpomínek... Těsně před šestou sem pak zaplatila a přesunula se o kousek dál do baru U Medvěda, kde měla Kája oslavu narozek. Sice chtěli občanky, takže sem vůbec nepila, ale i tak to tam bylo dost dobrý. =] Chvíli před devátou sem se pak přesunula na vlak, kterym sem měla jet na původně neplánovanou akci. Ta byla ještě lepší a akčnější než Kájina oslava (neber si to nijak osobně =P). Myslim, že to ani nemusim rozepisovat, protože kdo tam byl, tak ví a kdo tam nebyl, tak nemusí vědět a nebo se může zepat. ;] Jenom bych se chtěla omluvit všem, který sem málem zabila při ping-pongu, že sem to nemyslela nijak zle a že to vůbec nebylo úmyslný strefování se... =D A taky bych chtěla poděkovat Danovi, že mě tam vůbec pozval a dal mi tim šanci ho poznat "na živo" a Dejvovi, že mě tam nechal. =*

Btw: Už se těšim, až se uvidim i s dalšíma čtenářema blogu... =D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 arzenall arzenall | Web | 28. října 2008 v 10:17 | Reagovat

pls jdi na můj ↑ web dííkx

2 Honzoš... Honzoš... | Web | 28. října 2008 v 22:55 | Reagovat

huuuu:-D nebudu komentovat smutný pisničky, mě tu stejnak hrajou samy balady takže, taky nechapu...pritom mam relativne božíííí naladu:-D...my sme s michalem a kubou (oo jaka to společnost) skončili stejne nakonec v hnizdě takže taky celkem spokojenost......jinak celkove dobrej den, dnešek lepší...HOLD ON

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama