že by plán na víkend?

19. září 2008 v 19:53 | Letadlo |  Moje články, zamyšlení nad ničím a praštěný fílosofie
Sedim na compu a jen tak prohlížim různý blogy různejch lidí. Ale nečtu je. Nechce se mi to číst. Nechce se mi nic. Nechce se mi jet zejtra s mamkou a se ségrou do Prahy na nákupy. Já na nakupování musim mít náladu. Když ji mam, tak pak dokážu chodit po obchodech celej den, prohlížet si výlohy, zkoušet si všecko, co se mi líbí... Ale když na to náladu nemam, tak mě to nebaví. O to horší to je, když du nakupovat se ségrou a s mamkou. Moje sestra totiž chce chodit přesně do těch obchodů, do kterejch já nechci a ještě k tomu to sou ty obchody, který sou přesně na opačný straně města než ty, do kterejch chci chodit já (což je zrovna v Praze trochu problém). Takže to zase dopadne tak, že se pude tam, kam chce slečna téměř dokonalá, protože mladší sourozenci vždycky maj to co chtěj, kdežto ty starší se těm malejm hajzlům musej přizpůsobovat. Jo, možná bych si mohla koupit oranžový síťovaný tílečko nebo si v New Yorkeru koupit triko, který pak bude nosit další asi polovina republiky plus ňáký ty cizinci. Ale on to prostě nikdo nechápe, že si takový věci kupovat nechci. Taky potřebuju stavit se v obchodě se STEELama, protože mi došly tkaničky a poštovný dvě kila se mi kvůli tomu nechce vyhazovat... Takže jestli to mamka konečně pochopí a nechá mě chodit si po Praze sama, tak si koupim všechno co potřebuju a bude klid. A ani kvůli tomu na mě nebude muset bejt sestra zas nasraná. Mno a pokud to nikdo nechápe, tak to bude super výlet s ještě lepší náladou na obou stranách. A potom večer pojedeme, k mý velký radosti, k babičce. Ne že bych něco proti ní měla (když s ní nemusim trávit víc jak dvanáct hodin denně aspoň tři dny po sobě, tak je celkem v poho), ale po celym dni chození po nudnejch nákupech s nasranou sestrou a blbou náladou mi její přítomnost asi moc nepomůže.
Asi si s sebou budu muset vzít Máj. Poslední dobou to čtu pořád... zachvíli to asi budu umět nazpaměť =P. Když sem to četla poprvý, tak se mi to vůbec nelíbilo, ale potom sem to viděla v kině a tam mě to zaujalo tak moc, že sem si to musela přečíst znova. A od tý doby to čtu skoro nonstop... =] Dokonce mam v plánu naučit se dobrovolně nazpaměť ještě i jinou část, než tu profláklou "byl pozdní večer- první máj, večerní máj- byl lásky čas... " A nebo se radši budu učit tisíc slovíček na anglickou konverzaci (ze kterejch v pondělí píšem). A nebo si nevezmu nic a půjdu radši spát...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama