Květen 2008

Fakt super...

26. května 2008 v 16:24 | Letadlo |  Mirror of my life aneb něco z mýho života
Než sem šla na tu operaci ve čtvrtek, slíbila mi asi polovina lidí ze třídy, že se pak za mnou přijedou podívat. Zejtra du už do školy, ale vůbec se mi tam nechce. Do tý mý "skvělý" třídy... Samozřejmě, že za mnou nepřijel vůbec nikdo... Jako já sem schopná to pochopit, ale strašně mě mrzí, že mi ani nikdo nedal vědět, že nepřijede... Za celou tu dobu co sem byla doma mi napsali jen dva lidi ze třídy a jeden člověk mě pozdravoval prostřednictvím ségry, která chodí do stejný školy jako já... Taky sem psala na spolužáky pozdrav, ptž o tomhle blogu ví jen pár lidí... Nikdo mi neodepsal ani přes to, že tam chodí každej den poměrně dost lidí... A když sem pak psala prosbu, jestli by mi někdo neposlal naskenovaný sešity, abych si to mohla všechno dopsat ještě dokuď sem doma, myslíte si, že mi to někdo poslal? Ani náhodou... To se pak teprve pozná, jak má kdo koho ve třídě rád... A pokud někdo ze třídy chodí na tenhle blog, tak bych vám chtěla vzkázat: Děkuju vám, spolužáci mí milovaný, fakt dokážete člověku pomoct a zvednout náladu!!! Amen.

A vůbec...

24. května 2008 v 10:44 | Letadlo |  Mirror of my life aneb něco z mýho života
Poslední dobou se mi hrozně blbě spalo... Pořád sem se budila, vzpomínala... Ve čtvrtek sem se ale konečně zase vyspala tvrdym, nerušenym spánkem... Byla sem totiž v narkóze... Ale aspoň něco... Zdá se mi, že od tý narkoózy už zase spim celkem normálně... Je fakt, že se ještě pořád budim, ale teď je to spíš bolestí kolene než bolestí nad zrátou... A k tomu ty injekce... Fuj, nesnášim injekce!!!

Když život končí...

17. května 2008 v 9:28 | Letadlo |  Mirror of my life aneb něco z mýho života
Nikdy jsem nechtěla zažít něčí smrt. Věděla jsem ale, že jednou to stejně přijde, že všichni jednou odejdeme z tohodle světa. Ale stejně, první smrt člověka, kterou zažijete, snášíte nejhůř. A zvlášť když je to někdo, koho jste měli tak rádi, někdo, kdo vám byl tak blízký... Odešel z tohodle světa sám, dobrovolně... A ublížil tím tolika lidem... I mě tím ublížil... Milovala jsem ho a navždycky budu... Navždycky zůstane v mých vzpomínkách i v mém srdci... Nikdy na něj nezapomenu; NIKDY, Kubo... :-*

zpoved

15. května 2008 v 15:21 | Letadlo |  Mirror of my life aneb něco z mýho života
vim, ze neco musim napsat... nevim co, ale vim to... mam hrozne blbou naladu... potrebuju se z toho nak dostat... chtela bych si malovat, ale po tom, co sem se ted vratila z kurzu, kde sme malovali sedm hodin denne se mi uz nak nechce... potrebuju to vsechno ze sebe dostat ven... a jediny co me napada je napsat neco sem... sou to nesmysly, dokonale zamotany blbosti, ale nekdo to dokaze pochopit... ten, kdo vi, co se stalo... nedokazu pochopit, jak to moh udelat... a nedokazu pochopit, proc kdyz sama vim, ze mam tak strasne blbou naladu, posloucham tak depresivni pisnicky typu Wish You Were Here... jak to moh udelat?! proc to udelal?! otazky, na ktery uz mozna nikdy nedostanu odpoved... ja ani nikdo jinej... NE! to nemuze bejt pravda, on to neudela! ja v to doufam!!! modlim se v boha, ve kteryho sem nikdy neverila a kudy chodim tudy doufam... sem z toho uplne vyrizena... nedokazu myslet na nic jinyho... vlastne ani myslet nedokazu... jenom vzpominam... je videt jen muj priblblej usmev zpusobenej vzpominkama a slzy zpusobeny krutou realitou soucastnosti... ale ja nechci aby to vsechno skoncilo! nechci aby odesel!!! nechci, protoze ho mam rada!!!

Blbý kecy na divný téma...

9. května 2008 v 21:34 | Letadlo=] |  Moje články, zamyšlení nad ničím a praštěný fílosofie
Pořád mi někdo říká, že sem magor. Já vim, že to většinou myslej jen ze srandy, ale já sem dneska zjistila, že je to opravdu pravda... Nejsem asi schopná napsat proč, protože tim by se provalilo moje největší tajemství, který sem kdy měla... Vědí o tom dva lidi na celym světě. Ono to vlastně ani tak tajný neni, ale prostě to je věc, kterou nechci říct nikomu jinýmu, než tomu, komu opravdu věřim (minimálně na 100%)... A to sou právě dva lidi... Štve mě, že sem to nikdy neřekla tomu, koho se to týká... Nevim proč... Asi proto, že by mě měl za ještě většího psychopatickýho magora než doteď měl... Ale právě sem si na něj zjistila jeho novej mobil, takže mu to řeknu... A asi mu to řeknu už hodně brzo... Rozhodla sem se totiž, že mu smsknu až budu v tý nemocnici, jestli by se za mnou nechtěl přijít podívat... A mam v plánu mu to říct- uplně všechno... Protože si to zaslouží!!!
btw: ani nedoufám v to, že by tenhle článek mohl někdo pochopit, ale prostě mam dneska ňákou divnou náladu, tak sem to ze sebe musela dostat ven... a žádnej jinej způsob, než to napsat sem, mě nenapadl, takže se omlouvám těm, co utratili svůj drahocennej čas na to, aby četli tyhle magořiny z mojí hlavy, vzpomínek, myšlenek, srdce a kdo ví čeho ještě...

S příchutí ananasu

8. května 2008 v 19:20 | Letadlo=] |  Moje články, zamyšlení nad ničím a praštěný fílosofie
Včera večer sem učinila zajímavej objev... A to že ananasová minerálka voní uplně stejně jako ananasovej peeling... Jo hold moje závislost způsobuje rozšíření mejch vědomostí... =P

Lies

6. května 2008 v 21:46 | Letadlo=] |  Básničky a různý verše
Další znovuobjevená básnička...
In your beautiful blue eyes
I can see only the lies
Lies are all around me
everywhere what I see
lies harder every day
it's all what you say.
I can't believe anything
everything is so shiting!

Víte, že...

3. května 2008 v 16:50 | Letadlo=] |  Moje články, zamyšlení nad ničím a praštěný fílosofie
-zapalovač byl vymyšlený dřív než sirky?
-otisk jazyka je, stejně jako otisk prstů, unikátní pro každého člověka?
-23% kopírek je poškozeno lidmi, kteří si na něj sedají, aby si namnožili svá ctěná pozadí?
-mravenec dokáže zvednout padesátinásobek své hmotnosti?
-Mongolové si místo cukru do čaje dávají sůl?
-na každém světadílu se nachází město jménem Roma(Řím, Rome)?
-v Číně je více anglicky mluvících lidí než v USA?
-hrozny v mikrovlnce explodují?
-pravé perly se rozpustí v octě?
-rozřízneš-li cibuli na polovinu a potřeš jí chodidlo, po hodině ucítíš její chuť v ústech?
-průměrný věk papouška je 120 let?
-šváb může přežít několik týdnů po useknutí hlavy?
-Winston Churchill se narodil na dámském záchodě?
-Lidé se v průměru bojí více pavouků, než smrti?
-Coca-Cola měla původně zelenou barvu?
-Průměrná doba usínání je 7 minut?
-Největší sněhová vločka měla šířku 38 cm a tloušťku 20 cm?
-Nejvíce prachu v bytě tvoří zbytky odumřelé pokožky?
-Ženy mrkají téměř dvakrát tak častěji než muži?
-Beethoven si před komponováním lil na hlavu ledovou vodu?
-Většina rtěnek obsahuje rybí šupiny?
-Nejoblíbenější zmrzlina je vanilková?

Pomoc pěstitelům rajčat

2. května 2008 v 20:37 | Letadlo=] |  Moje články, zamyšlení nad ničím a praštěný fílosofie
Nedávno sem zjistila, že Amíci se někdy asi opravdu nuděj... A pak to dopadá tak, že dělaj různý experimenty, který sou sice někdy až moc ujetý, ale někdy přinášej svoje ovoce (případně zeleninu). Letos- začátkem března- zveřejnili výsledek jednoho takovýho experimentu. Zasadili tři keříčky rajčat- každej měl jiný podmínky růstu- a zjišťovali, kterej vyroste nejdřív a bude mít nejlepší a největší rajčata. Podmínky růstu, který se lišily byla hudba. Jednomu keříčku nepouštěli žádnou hudbu, druhýmu pouštěli klasickou hudbu typu Bach a podobně a třetímu pouštěli Linkin Park. No, můžete hádat, kterej keříček vyhrál... =P
...a já sem díky tomuhle experimentu přišla na to, že to tak asi funguje i u nás doma, protože ségra LP neposlouchá a je menší než já... =D

Čarodky a tak

1. května 2008 v 11:29 | Letadlo=] |  Mirror of my life aneb něco z mýho života
Včera sem se rozhodla, že pojedu slavit čarodky do Jbc na přehradu, stejně tak jako předchozí dva roky. Nebyla sem s nikym dohodnutá, protože mi bylo jasný, že tam někoho najdu... Nejdřív sem ale napsala kámošovi, jestli tam někde neni okolo a případně jestli by nechtěl pokecat a tak. Během pár minut mi volal zpátky, že jede do Bedřichova, že maj koncert, což mě lehce nasralo, ale nic- šla sem dál kolem přehrady a najednou koukám- Kamila. Moje ztracená "sestra". Takže sem skoro celej večer trávila s ní. Zjistila sem, že se teda ale vůbec nezměnila- je pořád stejnej magor, jako vždycky byla... =P Tak ňák to bylo celkem v pohodě (teda až na to, že se mi vybil mobajl, takže sem se nemohla dohodnout s Martinem kdy a kde se sejdem). No ale i s nim sem se nakonec ňák našla, takže to bylo uplně super... Ale nejvíc ze všeho mě stejně rozbilo, když sme šli a najednou proti mě moje sestra s asi půlkou její třídy. Z těch asi dvanácti lidí, co tam byli, bylo asi devět uplně na sračky- a když myslim uplně, tak to myslim vážně. Většina z nich měla hooodně velkej problém udržet se na nohou a podobně... A jeden z těch jejich ožralejch kámošů mi řikal: "Ty... ty seš uplně střízlivá! ...to je hrůza... seš tady nejstarší a jediná uplně střízlivá!!!" (jen tak btw: mý sestře bude patnáct a všichni co tam byli sou na tom tak ňák stejně)... =D A pak sme stáli pod řetízákem, kde hráli skoro pořád jednu uplně nejvíc šílenou písničku. Jmenuje se Dota a mě se strašně líbí. Ale nikdo mi to nevěří. Vždycky když řeknu, že se mi líbí, tak se tomu všichni smějou a myslej si, že sem to myslela ironicky... Ale mě se OPRAVDU líbí!!! =D