Leden 2008

Konce a začátky

24. ledna 2008 v 21:24 | Letadlo=] |  Mirror of my life aneb něco z mýho života
Všechno jednou končí a jednou začíná... Teda asi by to mělo bejt napsaný v opačnym pořadí, protože věci nejdřív začínaj a pak teprv končej... Ale někdy t ykonce bejvaj hezčí než začátky... A skoro pořád se začátky a konce navzájem kryjou... Každej den, možná i každou hodinu... A to nepočítám myšlenky o něčem (nebo na něco)- to by pak bylo každou minutu nebo každou vteřinu... Ale ne každý ty konce a začátky sou stejný... Některý sou mnohem důležitější, než ňáký jiný... Asi teď přemejšlíte, proč je tahle "úvaha" zrovna v týhle rubrice... Je to proto, že právě jeden takovej začátek zažívám... A konec sem zažila nedávno... Je to takový zvláštní období... A vůbec takovej zvláštní pocit... Vlastně se to taky krylo... Začalo to dřív, než to předchozí skončilo... Ale naštěstí jen chvíli... A stejně sem se cejtila tak blbě... Tu chvíli, co se to překrejvalo, sem se cejtila jako zrádce nebo něco takovýho... Je to hnusnej pocit a už bych to nechtěla zažít... Doufám, že už se to nestane... Že už tohle nikdy neskončí... I když tomu sama nevěřim... Ale bylo by to pěkný...

Co bude dál?

12. ledna 2008 v 19:28 | Letadlo=] |  Moje články, zamyšlení nad ničím a praštěný fílosofie
Moje představy o budoucnosti se pomalu ale jistě rozpadaj… Všechno se to ňák divně mění, všechno je jinak… Vlastně je to asi jenom moje vina- nevim co vůbec chci… Sem strašně zmatená… Život není fér… A vůbec celej tenhle svět je blbej a nespravedlivej… Nemam to tady ráda… Chtěla bych si zase v klidu skládat svý puzzle života, ale nevim, kterou kostičku použít… Nevim, která je ta správná, která když se dá tam, kam má, tak mi zajistí, že se můj život bude vyvíjet správnym směrem… Nevim, jestli se dá ňák předem poznat, která to je, ale vim, že už se to pak nedá změnit… Jak už se jednou ta kostička zasadí mezi ostatní, už se nedá vzít zpátky nebo vyměnit… Musí se tam nechat… A život pujde dál… Ale nikdo neví, co ho čeká... Co bude za zatáčkou... Ale musí jít dál...

Něco o mně

7. ledna 2008 v 21:07 | Letadlo=] |  O mně a mym blogu
Takže: Narodila sem se přesně patnáct let po tom, co se narodil Chester Bennington- tzn. 20.3. 1991. Narodila sem se v Broumově a rodiče mi dali jméno Martina (ne že by se mi vůbec nelíbilo, ale mohli vybrat něco lepší)... V tý době už sem měla dvouletýho brášku a dva roky po mě se mi ještě narodila ségra. Když mi bylo asi pět, přestěhovali sme se s celou rodinou do Smržovky, kde bydlíme doteď.
K vzhledu velice stručně: hnědý oči, barva vlasů nedefinovatelná (asi nejvíc podobný je to tmavě blonďatý), vysoká asi 176cm... To by stačilo... =]
Mam hrozně ráda kreslení a malování, kterýmu se věnuju ve svym volnym čase asi tak nejvíc. Taky ráda čtu, poslouchám hudbu, sem někde se svejma kámošema,... Akorát ne vždycky na to mam čas, protože bohuželtaky ještě chodim do školy, která zrovna mi dost času zabírá ;]
Doma chovám králíky, ale nemůžu sem napsat kolik, ptž se to hodně často mění a mě by se to nechtělo furt (takový hezký český slovo máme =D) přepisovat. Takže asi tak od jednoho do dvaceti pěti. Víc sme jich zatim nikdy neměli (ale co není může být...)
Oblíbený: barvy- asi černá, červená, modrá; jídlo- ananas a čokoláda (nejlíp hořká na vaření); kytka- růže; nevim, co bych ještě mohla zmínit, tak nápady kdyžtak můžete písnout do komentů...
Jinak jinej další kontakt na mě než tady je-> mail: sexy.letadlo@seznam.cz , icq: 383-004-767 , skype se v naší domácnosti zatim neobjevuje a mobil z bezpečnostních důvodů neuvádim =]
A poslední poznámka ke mně: Všichni kolem mě sou blázni, jenom já sem letadlo!!! =]

Zase konec roku

1. ledna 2008 v 14:51 | Letadlo=] |  Mirror of my life aneb něco z mýho života
Tak už tu je zase novej rok... Ještě že to je jen jednou v roce, protože ty rána na Novej rok bejvaj těžký... Dneska se to teda dalo celkem přežít, ale i tak... Jinak teda abych pravdu řekla, ten konec starýho a začátek novýho roku sem si pořádně užila! Byla sem u kámoše doma s lidima ze třídy a pár sourozencema (včetně mojí super šílený sestry)- to byla taková "základna". A odtamtud sem chodila na Rampu, do Chipa, a tak vůbec všude možně... Dokonce sem se dostala až do ňákýho polorozpadlýho domu ( a to dokonce s lidma, který sem vůbec neznala- teda až na jednoho, kterýho sem tou dobou znala asi tak hodinu a půl =] ). Potkala sem dost lidí, který sem třeba i neviděla už dost dlouho, pokecala sem si skvěle, trochu tý hudby poslechla... No prostě pohodová oslava...
A vám všem ostatním, který ste tam nebyli semnou (a klidně i těm, co tam semnou byli) přeju hezkej novej rok a ať se vám letos povede všecko, co chcete aby se vám povedlo!!! =]